Z toho důvodu, že mám toho dnes hodně na práci a vůbec mi to všechno padá na hlavu, jsem se rozhodla, přidat zase něco málo do sbírky. (Větu asi nechápete, ale zkrátka to znamená, že jsem líné prase.) Takže, co dnes? No přece jeden z prvních státních útvarů vůbec!
MEZOPOTÁMIE
Oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, tedy dnešním Iráku. Byla významným územím středoevropské civilizace, měla úrodnou půdu díky záplavám z řek. Žili zde lidé sdružující se do komunit, tvořící vesnice, města a nakonec i státy. Pro tamější zemědělce byli nejnebezpečnější mezopotámští kočovníci. Byli pro ně snadnou kořistí, jejich cílem bylo sebrat úrodu a člověka zabít. Také zde vznikají první zavlažovací systémy. První státy vznikají roku 3000 př.n.l.
SUMEROVÉ
Tento národ původem záhadným do Mezopotámie přicestoval pravděpodobně odněkud ze Severu. Řadíme jej do eneolitu. Na své cestě Mezopotámií se inspirovali okolními kmeny žijícími okolo břehů řek a s nabranými zkušenostmi a vědomostmi se usadili na úpatí Eufratu a Tigridu. Tento národ měl dokonce i písmo. Říkalo se mu Sumerské, neboli klínové písmo, skládalo se z obrázků, které postupně zjednodušovali do klínků a psalo se na klínové destičky. Písaři byli v tehdejší době elitou společnosti. Nejzachovalejší písemné dokumenty z té doby jsou především úřední záznamy. Sumerové mluvili jazykem zvaným Aramejština. V jejich době vznikají i první eposy, např. Epos o Gilgamešovi, a nejstarší zákoníky. Domy se staví z hliněných cihel, které se ještě nevypalují a proto je déšť nevýhodou. Když prší, cihly se rozmočí. Známá Sumerská města byla Ur, Uruk, Lagaš, nebo Kiš. Kopcům na pouštích, pod nimiž jsou v dnešní době takováto města ukrytá se říká Tell. Sumerové netvoří jeden stát, ale městské státy, jenž mezi sebou válčí. A pak po kom to mají Řekové, hm. Sumerové vynalezli také kolo. Ne, že by jezdili na bicyklu někde po kopcích, myslím kolo obecně. Tím je myšleno například kolo od vozu, nebo hrnčířský kruh. Měli také základy matematiky, znali - + =, šedesátkovou soustavu a dokonce i Pythagorovu větu. Tehdy se tak samozřejmě nejmenovala, Pythagoras žil až 570 př.n.l., ale bylo to něco na ten způsob. Stavějí Zikurraty, což jsou stupňovité pyramidy pro náboženské účely. Nejznámější z nich je pravděpodobně Babylonská věž.
LUGALZAGESI (2 400 př.n.l.)
Byl králem města Ur a sepsal vůbec první zákoník. Podařilo se mu Sumery sjednotit.
(2 300 př.n.l.) Boj Sumerů s Akkadany. Akkadané byli kočovníci z pouště. Sargonovi se je podařilo sjednotit a zaútočil s nimi na Sumer. Akkadané si po vítězství Sumer ponechávají a začínají s jejich vlastní vládou. Vzniká jakási symbióza mezi Sumery (zemědělci) a Akkadany (válečníky). Sumerové i se svou kulturou zanikají kolem roku 2 000 př.n.l. s příjezdem Amorejců, kteří Sumer dobyli a zlikvidovali. Byli silnější, vybavení koňmi, luky a šípy. Potomky Sumerů byli Babyloňané a Asyřané.
MEZOPOTÁMIE
Oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, tedy dnešním Iráku. Byla významným územím středoevropské civilizace, měla úrodnou půdu díky záplavám z řek. Žili zde lidé sdružující se do komunit, tvořící vesnice, města a nakonec i státy. Pro tamější zemědělce byli nejnebezpečnější mezopotámští kočovníci. Byli pro ně snadnou kořistí, jejich cílem bylo sebrat úrodu a člověka zabít. Také zde vznikají první zavlažovací systémy. První státy vznikají roku 3000 př.n.l.
SUMEROVÉ
Tento národ původem záhadným do Mezopotámie přicestoval pravděpodobně odněkud ze Severu. Řadíme jej do eneolitu. Na své cestě Mezopotámií se inspirovali okolními kmeny žijícími okolo břehů řek a s nabranými zkušenostmi a vědomostmi se usadili na úpatí Eufratu a Tigridu. Tento národ měl dokonce i písmo. Říkalo se mu Sumerské, neboli klínové písmo, skládalo se z obrázků, které postupně zjednodušovali do klínků a psalo se na klínové destičky. Písaři byli v tehdejší době elitou společnosti. Nejzachovalejší písemné dokumenty z té doby jsou především úřední záznamy. Sumerové mluvili jazykem zvaným Aramejština. V jejich době vznikají i první eposy, např. Epos o Gilgamešovi, a nejstarší zákoníky. Domy se staví z hliněných cihel, které se ještě nevypalují a proto je déšť nevýhodou. Když prší, cihly se rozmočí. Známá Sumerská města byla Ur, Uruk, Lagaš, nebo Kiš. Kopcům na pouštích, pod nimiž jsou v dnešní době takováto města ukrytá se říká Tell. Sumerové netvoří jeden stát, ale městské státy, jenž mezi sebou válčí. A pak po kom to mají Řekové, hm. Sumerové vynalezli také kolo. Ne, že by jezdili na bicyklu někde po kopcích, myslím kolo obecně. Tím je myšleno například kolo od vozu, nebo hrnčířský kruh. Měli také základy matematiky, znali - + =, šedesátkovou soustavu a dokonce i Pythagorovu větu. Tehdy se tak samozřejmě nejmenovala, Pythagoras žil až 570 př.n.l., ale bylo to něco na ten způsob. Stavějí Zikurraty, což jsou stupňovité pyramidy pro náboženské účely. Nejznámější z nich je pravděpodobně Babylonská věž.
LUGALZAGESI (2 400 př.n.l.)
Byl králem města Ur a sepsal vůbec první zákoník. Podařilo se mu Sumery sjednotit.
(2 300 př.n.l.) Boj Sumerů s Akkadany. Akkadané byli kočovníci z pouště. Sargonovi se je podařilo sjednotit a zaútočil s nimi na Sumer. Akkadané si po vítězství Sumer ponechávají a začínají s jejich vlastní vládou. Vzniká jakási symbióza mezi Sumery (zemědělci) a Akkadany (válečníky). Sumerové i se svou kulturou zanikají kolem roku 2 000 př.n.l. s příjezdem Amorejců, kteří Sumer dobyli a zlikvidovali. Byli silnější, vybavení koňmi, luky a šípy. Potomky Sumerů byli Babyloňané a Asyřané.
 |
| Chamurappiho zákoník zdroj: http://www.3pol.cz/data/web/obrazky-2-15/shutterstock-5303407.jpg |
 |
| Zikkurat zdroj: http://www.islamic-architecture.info/WA-IQ/MFD05-02.jpg |
0 komentářů:
Okomentovat