pondělí 10. srpna 2015

Hebrejci

HEBREJCI (ŽIDÉ)
První informace o tomto národu pocházejí někdy z roku 2000 př.n.l. Hebrejským státem byla Judea, která se skládala z Judska a Samařska. Dlouhou dobu žijí jako zajatci v Egyptě, ovšem po nějaké době je odtamtud vyvede Mojžíš. Hebrejci uznávají monoteistické náboženství, věří tedy v jednoho Boha. Tvrdí, že s Bohem mají smlouvu. Jsou národ velice nepřizpůsobivý a mnozí se považují za nadřazené. Při dobývání Kanaánu, země zaslíbené, vyvraždí bohaté město Jericho. Šest dnů obcházeli hradby a troubili na trubky. Sedmý den trubky utichly, žádná odpověď zpoza hradeb se nedostavila. Zatroubili tedy ještě jednou, země se otřásla, hradby se vychýlily a Izraelité se zmocnili města. Ve chvíli, kdy dobývají Kanaán, dělají to samé Peleseti (Filištíni). Střetávají se uprostřed. Goliáš z kmene Pelesetů vyzývá Davida, Hebrejce, na souboj. David mu v boji usekne hlavu, ještě předtím jej a střelí kamenem z jeho praku. Krátce poté vzniká zárodek státu a prvním židovským králem je Saul. Zakládá město Jeruzalém, které se později stane posvátným. Druhým králem je David, který dotáhne do konce válku s Pelesety. Šalamoun, Davidův syn, je třetím židovským králem. Buduje Šalamounův chrám na chrámové hoře nad Jeruzalémem. Slouží to prostě jako sejf na Archu úmluvy. Židé mají velkou fixaci na toto posvátné místo. Po Šalamounově smrti se stát rozpadá na dva jednotlivé státy, a to (Sever) Izrael s hlavním městem Samara a (Jih) Judea s hlavním městem Jeruzalém. Izrael později zničili Asyřané a Judeu zlikvidoval Nabukadnesar. Zbořil chrám a Archa úmluvy se nadobro ztratila. Kanaán pak ovládne Persie.
Kýros II., perský král, se po dobytí zachová k židům velmi hezky.Nechá je jít, dovolí jim postavit si nový chrám a požaduje pouze to, aby Perské říši platili daně. Problém nastává s vpádem Alexandra Makedonského, který ničí Kanaán a krátce poté umírá. Vůdcem dobytého území předního východu se následně stává Alexandrův důstojník jménem Seleukos I. Níkátór a zakládá zde dynastii Seleukovců. Židé odmítají nabídky Seleukose, bouří se a nechtějí přistoupit na žádné podmínky. Připraví tedy velké židovské povstání, kterému se později říká Maccabi. Dvacet let trvá občanská válka židů proti Seleukovcům a je úspěšná. Poté se do čela znovu dostávají židovští králové. Židé slaví Chanuku, svátek světel trvající osm dní.
100 př.n.l. - obrovský rozmach římského impéria, které se židům stává největším nepřítelem.
64 př.n.l. - se stává prvním řísmkým králem Gnaeus Pompeius Magnus.
40 př.n.l. - Herodes Veliký je velkým spojencem Říma hlavně proti Parthům. Dokáže ale také zlepšit prestiž židů. Není typickým židem, nelpí na tradicích, ale je zlý a pověrčivý. Herodes nechá přestavět Šalamounův chrám, buduje přístav Caesarea Maritima (Caesarie), pořádá Olympijské hry, přestaví sportoviště a i sám hází oštěpem. Na druhou stranu ale také projevuje krutost, vyvraždí svou rodinu a betlémské kojence.
Pax Romana - římský mír. Teorie o tom, že Římané mír garantují silou.
Diaspora - žijí zde tisíce bohatých a vzdělaných židů, se kterými spolupracuje Herodes
Palestina - prostředí fanatických židů, Herodes toto území nemá rád
Poslední nejslavnější nedobytná pevnost postavená Herodem je Masada. Má obrovský symbolický i vojenský výraz. Za Heroda je rovné postavení mezi Římany a Židy. Po jeho smrti roku 4 se toto pouto ruší a od roku 20 n.l. už Palestina spadá pod Řím.
Židé nesouhlasí s nadvládou Říma, ačkoliv Římané budují města, cesty, školství i zdravotnictví. Židé je nenávidí, protože nechtějí nové zákony ani kulturu. Opět se odmítají přizpůsobit. Římané, pro které není náboženství tak důležité, tomu nerozumějí.
66 n.l. - vypuká židovská válka
Knihu s názvem Válka židovská o této válce napsal přímý účastník Josephus Flavius. Římané toto povstání utopí v krvi. 70 n.l. dobudou Jeruzalém a srovnají se zemí Šalamounův chrám. Uskuteční se ještě jedno povstání pod vedením Šimona Bar Kochby, což v překladu znamená "Syn hvězdy." Tomuto povstání se taktéž říká druhá židovská válka a stejně jako první židovské povstání bylo i tohle hravě potlačeno Římany.
Římané chtějí židy přesunout do různých měst, aby přejali novou kulturu a náboženství. Židé ale tvoří tzv. Getha. Seskupují se, stále mluví svým jazykem, věří ve stejného boha a několik století žijí společně v naprosté izolaci. Takto vzniká averze mezi židy a většinovou společností.

sobota 8. srpna 2015

Féničané

Tak se ty prázdniny nějak blíží ke konci. Kupodivu nejsem vůbec nasraná, pouze se na mě znovu začínají projevovat mé neurotické tiky. A nemám dopsaný děják, jak si už můžete sami povšimnout. Víte, co je divné? Každý článek píšu v jiném čase, popřípadě zkomponuji dohromady přítomný a minulý. Nějak se v tom ztrácím...
FÉNIČANÉ
Fénicie se nacházela na východním pobřeží Středozemního moře a tvořili ji malé městské státy, které si navzájem konkurovaly. Hlavními městskými státy byly Týros, Byblos, Sidón, Ugaryt, Akka/o. Obyvatelé Fénicie, tedy Féničané, se živili mořeplavbou a obchodem. Obchodovali převážně s cedrovým dřevem, které se tehdy vyvažovalo zlatem, s průsvitným sklem, které tehdy ještě nebylo dokonale čiré, ale pouze přes něj prosvítalo světlo, a nakonec také s purpurem, který získávali z měkkýšů tím, že je nechali v kádích vyschnout na slunci. Z jedné kádě měkkýšů ale dostali pouze 1-2 gramy purpuru. Purpur bylo přírodní červené barvivo a nejvyšší elita světa jej používala pro obarvení plášťů, červených pruhů na senátorských tógách a jiných doplňků. Fénicie má nejbohatší města světa a díky tomu, že Féničané jako jediní na světě dokáží vyplout na širé moře, rozkládá obchodní osady i v dalekých zemích. Mezi nejznámější osady patří např. Marseille. Féničané dokázali již v 6. století př.n.l. obeplout Afriku. Orientovali se podle map moře a hvězd. Díky svému bohatství se rychle stali pokladničkou Egypťanům, Chetitům i Babyloňanům a náležitě toho využívali. Věděli, že pokud jim půjčí, za pár let se jim to vrátí několikanásobně za pomoci jejich vzkvétajícího obchodu v zadlužených zemích. Fénické náboženství bylo poněkud svérázné. Dva hlavní féničtí bohové byli Baal, stvořitel světa, a Moloch, hybatel světa. Bohům byly nesčetněkrát obětovány i malé děti a za to byli Féničané hodně odsuzováni.
Když na Féničany zaútočily mořské národy, přesunuli se na svých lodích hbitě na východ a po návratu, po pěti až deseti letech, se znovu vrátili a opravili zničená města. Fénické zvyky zanikly v globalizaci Helénské kultury. Fénické písmo, tedy základy latinky, převzali při globalizaci Řekové.

průsvitné sklo vynalezeno Féničany
zdroj:https://static.4nets.sk/photo/30/348830/forum/21161961_600.jpg

bůh Moloch
zdroj: http://freedomsdiscourse.com/Articles/Moloch%20and%20His%20Minions.html

pátek 7. srpna 2015

Chetité

CHETITÉ
Chetitská říše nám byla dlouho neznámou, ještě v osmnáctém století jsme o ní téměř nic nevěděli. Říše se rozkládala ve středním Turecku (Anatolii). 2000 př.n.l. se odehrává velké stěhování národů a tyto národy se různě promíchávají a mísí a tak vznikají Chetité. Orientují se na chovatelství a zemědělství a žijí na travnatých a neúrodných planinách. Jejich písmo bylo až do počátku dvacátého století nerozluštitelné. Až v roce 1916 bylo rozluštěno českým badatelem Bedřichem Hrozným. Psali tzv. Klínovým písmem. Chetité jsou nejlepší bojovníci té doby. Jsou to zkušení chovatelé koní a mají perfektní jízdu. Vymýšlí novou ničivou zbraň v podobě bojových vozů. Jsou vyvážené a unesou tři lidi, z nichž jeden řídí, druhý střílí a třetí chrání štítem. Mají neustálý tréning a jsou stále připraveni k boji, všechny okolní národy i kmeny mají strach z chetitské jízdy. Válčí pouze kvůli kořisti a podnikají kořistnické výpady. Kolem roku 1600 př.n.l. dobývají Babylon, ke zbrani jim slouží železné kosy. Mají obrovské zásoby rudy a z toho důvodu převládá masová výroba železných zbraní.
Chetité nejsou intelektuálové, nenacházíme u nich téměř žádnou mytologii ani umělectví. Pouze malé sošky ulité z bronzu, či keramické vázy. Každému z jejich králů se říká Tabarna podle jejich prapůvodního krále Tabarnaše.
V Chetitské říši mají dva sněmy:
Sněm Tulia - mužští příbuzní krále, kteří mu radili a měli právo krále odsoudit i popravit.
Sněm Pankuš - sbor vojenských velitelů armády.
Chattušaš bylo hlavní město Chetitské říše a zároveň skalní nedobytná pevnost. Roku 1500 př.n.l. se stát potýká s krizí a Chattušaš je krátce obklíčen. Nakonec tento problém ale překonají a od roku 1500 až 1200 př.n.l. nastává největší rozmach Chetitské říše. Stává se nejmocnějším státem světa.
Za doby vlády vůdce Šuppiluliumaše žádá egyptská královna Nefertiti o pomoc. Nabízí, že připojí Egypt k Chetitské říši. Chetité ale odpoví moc pozdě v době, kdy už je na trůn v Egyptě dosazen jiný faraon, který má na celou věc jiný názor a Chetity porazí.
1274 př.n.l. se mezi Chetity a Egypťany odehrává bitva U Kadeše. Egypťany vede do bitvy Ramsesse II. a Chetity Muvatališ (vnuk Šuppiluliumaše). Armády jsou pojmenovány podle egyptských bohů. 
Egypťané Kadeš obklíčí a dochází k několikatýdennímu obléhání. Nakonec oba státy podepíšou mírovou smlouvu. 
Podmínky smlouvy:
1. stáhnutí vojsk
2. Kadeš se vrátí Egypťanům
3. Kadeš se stane hraničním městem mezi říšemi
Chetitská říše potom po dlouhodobém rozkvětu v roce 1200 př.n.l. náhle zaniká příčinou vpádu mořských národů. Lidí, kteří útočí v prvé řadě hlavně proto, že nemají co jíst a hledají domov. Vyhostí Chetity, poněvadž jsou sami vyhoštěni. Neví se, odkud přesně se mořské národy vzaly. Egypťané se zmiňují o mořských národech jako o kmenech, které přišly z moře. Nastává pád všech chetitských měst, vše kromě Egypta mořským národům podlehne. Mezi mořské národy se řadí Etruskové, Lýkové, Dórové, Frýgové a Pelištejci. Jsou Pelištejci to samé jako Peleseti? Nevím. Ale řekněme, že jo. Pelištejci se tedy usadí na území, které se později začne nazývat Palestina a Frýgové zase v zemi, která se později začne nazývat Frigie.
Chattušaš
zdroj: http://www.starovekamesta.cz/wp-content/gallery/chattusas/chat1.jpg

středa 5. srpna 2015

Náboženství Egypta, pojmy + "Pohádka"

NÁBOŽENSTVÍ EGYPTA
V Egyptě převládal tzv. Polyteismus, neboli víra ve více bohů. Egypťané měli tisíce bohů a každý z nich měl na starosti něco jiného. Úrodu, déšť, slunce, hojnost a podobné věci. Také věřili na posmrtný život, kdy po smrti musí projít labyrintem a poté předstoupit před Usirevův soud. U tohoto soudu se váží pírko naproti souzené duši. Pokud je pírko těžší, dočká se duše věčného pokoje, pokud je ale pírko lehčí než duše, čeká ji sežrání krokodýlem. Duše u takového soudu váží bůh jménem Anupew. Další bohové jsou pak Amon (často zobrazován s hlavou berana), Ptah (dárce písma), Sobek (bůh Nilu s hlavou krokodýla) a nakonec bohyně Hathor. Této bohyni se doslova přezdívá Velká božská kráva. Hathor byla původně bohyně So(e)hbet, která se živila krví, vraždila a ničila svět. Egyptská idea byla tedy taková, že Hathor se jednou za čas změní v Sehbet, zničí svět a ten pak začíná celý od začátku.
Eset
zdroj: http://www.ask-aladdin.com/egypt-gods/isis.html
"Děti, chtěly byste slyšet pohádku?" začne občas hodinu pan profesor slovy. Nu, já vám ji teď tedy převyprávím tak, jak už mám ve zvyku převyprávět pohádky.

J-Husvenden10Juni1888ne37-10Argang-289.pngedním z bohů v Egyptě je bůh jménem Usir a je nezbytně nutný k tomu, aby vše v Egyptě fungovalo. Je bohem úrody, plodnosti a současně i bohem zemřelých. Není jedináčkem, jak byste si mohli myslet vzhledem k tomu, že si zabral ty nejdůležitější funkce a moc nad životem i smrtí lidu egyptského. Má zřejmě velmi závistivého a zakomplexovaného bratra Sutecha. Ten je vládcem chaosu a válek, čímž si vlastně vůbec nic nedokazuje, poněvadž, mysleme racionálně, moc nad jeho oběťmi má už jeho velký bratr Usir. Je tedy logické, že to Sutecha malinko štve a tak se jednoho krásného slunečného dne, kterých je v Egyptě 361 v roce, rozhodne, že Usira zabije. Uspořádá pro něj tedy pánskou jízdu a jasně tím dá najevo Usirově vtíravé manželce Eset, aby se neobtěžovala s příchodem. Bratři spolu hrají hru, která by se jednoduše dala nazvat: "Kdo se vleze do bedny?" Spočívá v tom, že Sutech na dvorci tajně stluče bednu na míru přesně svému bratrovi a když se do ní pak bratr s radostným vřískotem z vidiny vítězství nasouká, zabouchne ji, zatluče hřebíky a hodí do Nilu. Eset doma nemá očividně nic jiného na práci, než sedět u okna a vyhlížet manžela, takže si hodně rychle všimne, že tu něco nehraje. Ječmen, pšenice i len schne a povadá, zvířata umírají a lidé dostávají smrtelné nemoci v podobě bilharzózy či malárie. Mezitím, co Eset létá po Egyptě jak splašená, poněvadž celý ekonomický systém jde do háje, Usir si pluje po proudu Nilu směrem k Byblosu, majíc dotčený a lehce apatický výraz v božském obličeji. Po pár měsících, mezitím co si už Sutech navykl na pohostinnost, rozmanitost stravy a nevídané pohodlí v chrámě svého bratra, nachází Eset konečně svého manžela. Dřevěná bedna zarostla i spolu s ním do stromu na břehu řeky Nilu, odkud se dostala až do města Byblos v podobě dřevěného sloupu potřebného k výstavbě budovy. Eset prosí místní lid, aby jí sloup věnoval a slibuje, že se jim pak povede o mnoho lépe, že dostanou prémie a kdoví co ještě. Měšťané k tomu tedy svolují s rezignovanými povzdechy, protože jim už dozajista leze na nervy kvílení egyptské bohyně a taky proto, že prémie by se jim v těchto temných a nepřejících časech docela sešly, a odebírají se do lesa hledat dřevo na nový sloup. Eset se po několika hodinách úmorné práce konečně podaří vytáhnout tělo svého manžela z pečlivě zapečetěné krabice a rozhodne se jej pohřbít. Tímto řádným pohřbem bůh Usir záhadně znovu nabývá své původní síly a všemu se začíná dařit. Sutech z toho zřejmě není rovnou dvakrát nadšený, poněvadž se na jistou chvíli sám dobrovolně vzdává všech poct a blahobytu a vydává se na malý výlet za svým bratrem, aby jej vykopal a rozporcoval na osmnáct kousků. Jakmile tak učiní, s jistým sebeuspokojením se vydá zpět do svého chrámu, div že se nesrazí s Eset číhající za rohem v křoví, aby Usira znovu slepila a pohřbila tentokrát do skalní hrobky tak, že už jej nikdy nikdo nebude moci najít. I přesto má ale Sutech stále větší moc než jeho bratr a nebyla by to správná pohádka, kdyby dobro nezvítězilo nad zlem. Proto na scénu přichází Usirův syn Hor, který na jedné z egyptských hor porazí Sutecha a svým okem poté zázračně uzdraví Usira, jenž mu předá svou moc a odebere se po tolika útrpných měsících do vytouženého důchodu. Hor se pak stává vtělením faraonů a vládcem celého Egypta.

Pojmy a osobnosti:
Plinius Starší - římský válečník a filosof
Poprvé popsal od dob Egypta popsal, jak to vypadá uvnitř pyramid. Zemřel roku 79 př.n.l. při výbuchu sopky Vesuv.
Bohuslav Hasištějnský z Lobkovic - český humanistický básník a spisovatel
Vede rozmařilý život a jako první Čech se podívá do nitra pyramidy.
1799 se uskuteční Napoleonovo tažení do Egypta, kde v Egyptském městě Rosetta nalezne tzv. Rosetskou desku.
Rosettská deska - černá žulová stéla, na které je zaznamenán text ve třech různých jazycích. Písmem démotickým, řeckým a potom také hieroglyfy. Podle této stély rozluštil roku 1822 francouzský archeolog  Jean-François Champollion egyptské hieroglyfy. Trvá mu to 10 - 15 let. Krátce poté umírá na tuberkulózu.
Howard Carter - britský archeolog a egyptolog
1922 objevil hrobku egyptského faraona Tutanchamona. Kopal šest let a v hrobce se skrýval největší nalezený poklad vůbec.

Rosetská deska
zdroj: http://img10.rajce.idnes.cz/d1002/8/8175/8175191_5e71c57b484f91a0bd6a9167f43abdbf/images/P1100479.jpg

pondělí 3. srpna 2015

Novoasyrská říše

NOVOASYRSKÁ ŘÍŠE
V městě jménem Saje vzniká tzv. Sajská renesance. Toto město bylo jako jediné ušetřeno útoku Asyřanů a na sto let se stalo centrem Egypta, kam se po tu dobu utíkalo mnoho Egypťanů. Faraonem Sajské dynastie se stal faraon Nechos II. (Neko), který jako první začíná budovat Suezský průplav. Nechos najímá Féničany, nejlepší mořeplavce té doby, aby mu v tomto úkolu pomáhali.
Poté co jsou Asyřané poraženi Babyloňany, Sajská říše znovu ovládne celý Egypt.
525 př.n.l. Egypt podléhá Persii a stává se tak kolonií Perské říše. Peršané jsou nelítostní, popraví faraona, vraždí posvátná zvířata a zneuctívají egyptské bohy. Perským králem je v té době Kambýsés II., perský velkokrál z rodu Achaimenovců. Perská nadvláda nad Egyptem trvá okolo 200 let za stálých povstání až po dobu vlády Alexandra Makedonského.
332 př.n,l. Alexandr Veliký osvobodí Egypt od Peršanů a stává se tak jejich bohem. Později Egypt přenechává jednomu ze svých generálů a dobrému příteli Ptolemaiovi I. Sótérovi. Egypt se proto po nějaké době mění na zcela Řecký stát a to jak kulturou, tak i náboženstvím. Nastává Helénismus, Egypťané už nadále nepoužívají hieroglyfy, vše je Řecké. Hlavním městem Egypta je nyní Alexandrie, kterýchžto Alexandr na svém tažení do Persie a na indický subkontinent založil, lépe řečeno obsadil a přejmenoval, něco okolo dvaceti.
Stavbami Ptolemaia I. byly maják na ostrově Faros, který na ostrově nyní už nestojí, roku 1326 jej definitivně zničilo zemětřesení. Músaion, knihovna čítající přes milion kusů svitků vědomostí z celého světa, kam se sjížděli všichni vědci světa a která zároveň sloužila také jako veřejná knihovna. Někteří se mylně domnívají, že byla zničena Araby. Pravdou ale je, že svitky byly zničeny Římany po jejich úspěšném dobytí Makedonie roku 146 př.n.l. Stavba poté sama chátrá a je rozebrána na stavební materiál. A nakonec také Alexandrijský přístav, jež se stal významným místem obchodu té doby.
Ptolemaiovská princezna Kleopatra a později i královna má syna Ptolemaia XV. Kaisariona se samotným Caesarem. Jejím manželem se ale stává Marcus Antonius a společně spáchají sebevraždu nedlouho po porážce Octavianem v bitvě U Actia. Kleopatra se nechá uštknout kobrou a Antonius se probodne mečem.
Octavianus Augustus dobývá Egypt a připojuje ho k Římskému impériu. Od roku 33 př.n.l. je tedy Egypt římskou kolonií. Octavianus se stává prvním římským císařem.

Músaion
zdroj: http://nd01.jxs.cz/729/712/a2ad357e7d_21308182_o2.jpg
maják na ostrově Faros
zdroj: http://nejsvetalagaesie.blog.cz/0810/majak-na-ostrove-faros

čtvrtek 28. května 2015

Střední říše, Nová říše

STŘEDNÍ ŘÍŠE
Období balzamování, neboli mumifikace. Egypťané hledali způsob, jak uchovat mrtvé tělo člověka, či zvířete dlouho neporušené a tohle bylo řešení. Střední říše začíná vládou 11. dynastie. Prvním faraonem této dynastie byl Mentuhotep I. Zaniká město Menofer a staví se Veset. Již se nestaví pyramidy, ale skalní hrobky, které jsou nenápadné, aby je nikdo nenašel. Je to tak kvůli častému vykrádání pyramid. Kněží přenesli mumie starých faraonů do těchto hrobek, aby zloději nezničili i samotná těla. Na začátku roku pan profesor myslím říkal, že v některých případech dokonce zabili ty, co těla faraonů do skalní hrobky ukryli, aby o místě nevěděl vůbec nikdo. To ale fakt nevím. Každopádně jediná známá nevykradená pyramida je ta Tutnchamonova. Nebyl to nijak významný faraon a i poměrně brzy umřel. Vezměte si, že i v jeho malé "pyramidce" byly hromady zlata. Kolik asi muselo být v Cheopsově, nebo v Džoserově pyramidě? Roku 1750 př.n.l. zaniká Střední říše v důsledku neúspěšné války proti kočovníkům z pouště, což byli ti lidé, co je pár let zpátky vyhnal Chamurappi z Babylonie. Egypťané je nazývají Hyksósové a tito kočovníci porážejí Egypťany s bronzovými meči a koňmi, které místní obyvatelé v jejich zemi dosud neviděli. Hyksósové se poegyptští, přijímají jejich kulturu i náboženství. Jediné město, které dokázalo útokům kočovníků odolat byl Veset. Všichni Egypťané i nadále věří, že Veset dokáže Hyksósy ze země vyhnat. Hyksóským hlavním městem se stává Ictowei. Roku 1550 př.n.l. se uskuteční vzpoura původních faraonů, kteří se do té doby ukrývali ve Vesetu a povede se jim Hyksósy z Egypta vyhnat. Faraon Ahmose poté znovu sjednotí národ Egypta a zakládá Novou říši.

NOVÁ ŘÍŠE
Thutmose I. buduje největší říši té doby. Je to velký válečník, jenž vede války na východ i na sever Libye a několikrát dokonce porazí Asyřany. Hatšepsut, dcera Thutmose I. byla první reálně vládnoucí ženou v Egyptě. Chrám královny Hatšepsut byl částečně zapuštěn do skály, dodnes leží v Karnaku poblíž Nilu. Jména faraonů se psala do rámečků, kterým se říkalo kartuše, aby lidé v době pozdní věděli, kdo v Egyptě vládl.
Amenhotep III. buduje chrámové komplexy jako například Luxor, nebo Memnonovy kolosy. Svými stavbami rozšiřuje také Karnak. Memnonovy kolosy, kterým se přezdívá "zpívající kolos", jsou dvě sochy zpodobňující jednu a tutéž osobu Amenhotepa III. Dříve to nejspíše byly průčelní sochy k nějakému chrámu, který už zde nestojí. Má syna Amenhotepa IV.
Amenhotep IV., jemuž se říká také kacířský král, musí řešit konflikty s vrstvou kněžích. Kněží mají v té době v Egyptě obrovskou moc, prakticky vládnou místo panovníka a dělají si, co chtějí. Lidé Egypta poprvé uznávají jediného boha, boha Amona. Amenhotep jej tedy ruší a s ním i všechny bohy původní a zavádí nového boha Atona, jehož knězem je on sám, tudíž jako faraon už žádné kněží potřebovat nebude. Dokonce se z Amenhotepa přejmenuje na Achnatona. Tento bůh se ale neujme. Píše také oslavnou báseň na boha Atona, Hymnus na slunce. Buduje nové město Achetaton (Atonův obzor), do kterého se uchylují všichni vzdělaní lidé. Kněží jsou ale proti němu a poté, co Achnaton umírá, jsou další panovníci jen loutkami v rukách kněží. Nastává likvidace vzpomínek na Achnatona, kněží mažou nápisy na stěnách a všechny záznamy o něm. Zkrátka jej chtějí vymazat z historie Egypta. Zřejmě ale neúspěšně, když tu teď o něm čtete. Jediný syn Achnatona, jehož měl s manželkou a královnou Nefertiti, byl Tutanchaton. Tutanchaton se později nechal přejmenovat na Tutanchamona. Vládl jen krátce a zemřel velmi mladý. V Tutanchamonově hrobce je nalezen největší poklad dějin. Ale to pouze z toho důvodu, že zlato z ostatních pyramid bylo buď vykradeno, nebo v pozdějších dobách roztaveno na mince. 
Ramses II. vládl 50 - 60 let. Byl velkým propagátorem a politikem. Tvrdí lidem, že vyhrál bitvy, ačkoliv to není pravda. Pochopil to, co provozují i politici v dnešní době. A to, že důležitá je propagace a reklama, aby se mu zvedla prestiž mezi lidem. Bojoval také v bitvě u Kadeše, o které si více povíme později.
Zánik Nové říše kvůli štěpení státu, v Egyptě působí něco kolem patnácti faraonů, kteří tvrdí, že jsou vládci celého Egypta. Proběhnou tři přechodná období.
900 př.n.l. Egypt ovládne Šešonk, který není ani Egypťan. I přesto se mu ale povede ovládnout celý stát.
800 př.n.l. se Nubie osamostatní od Egypta, vytvoří si vlastní stát a dobyje Egypt.
700 př.n.l. vládne v Egyptě černošský faraon Šabako, který začíná znovu stavět pyramidy. Pro sebe, své koně a nakonec i pro své manželky. To je fakt, pěkný. Teď mám chuť být feministka, nebo chlap.
650 př.n.l. je Egypt dobyt a částečně zlikvidován Asýrií. Konají se popravy, ničení měst a lidé se zotročují.

Memnonovy kolosy
zdroj: http://egypt.svetadily.cz/userfiles/image/clanky/egypt/memnonovy-kolosy-3(1).jpg
chrám královny Hatšepsut
zdroj: http://www.minutex.cz/bin/userfiles/image/staty/egypt/theby-chram-hatsepsut-velka.jpg



pondělí 18. května 2015

PŘEDDYNASTICKÉ OBDOBÍ
V tomto období přetrvává převážně chaos a pokusy o sjednocení státu. Za sjednocením nakonec stojí Aakkadská kultura, jejímž nejznámějším rysem jsou mastaby. Mastaba je nadzemní stavba z cihel dříve používaná jako hrobka vládnoucích vrstev v Egyptě. Podle legendy byl prvním faraonem v Egyptě Meni, který jej prý vojensky sjednotil. Co se ale ověřených informací týče, první faraon nesl jméno Narmer. Víme to díky Narmerově paletě, na níž se zobrazují první hieroglyfy a výjevy o sjednocení Egypta.

ARCHAICKÉ OBDOBÍ
Hornímu Egyptu patří bílá koruna, Dolnímu zase červená. Na počátku Archaického období dochází ke sjednocení korun. Hlavním městem Egypta je Cenej. Cinew, Cínev? Fakt nemám páru, jaký je správný název. Nejvýznamnějším náboženským centrem a pohřebištěm byl Abydos. Kolem roku 2 700 př.n.l. město Cenej zaniká a staví se nové město Mennofer, řecky Memfis. Tímto vzniká Stará říše.

STARÁ ŘÍŠE
Tato říše trvá 500 let a je mediálně nejznámější díky pyramidám. Ačkoliv si myslím, že ti turisté nemají ani páru, do jakého období pyramidy spadají. Faraon Džoser jako první buduje pyramidy v Sakkaře, které slouží jako hrobky. Džoserův vezír (úředník), architekt a mudrc se jmenuje Imhotep. Největší pyramidou v Egyptě je Cheopsova pyramida. Faraon Cheops touto stavbou zrujnoval egyptskou ekonomiku a následovalo povstání. Celkový zánik Staré říše ovšem způsobila klimatická katastrofa.

1. PŘECHODNÉ OBDOBÍ
200 roků válek, při nichž se vystřídají čtyři dynastie. Neexistuje žádný stát, všichni se hádají. Memfis zaniká a zloději vykrádají pyramidy, ve kterých Egypťané shromažďovali zlato a jiné drahocenné věci zesnulých.

Džoserova pyramida
zdroj: http://www.rekordy.org/obr/dzoserova_pyramida.jpg