NÁBOŽENSTVÍ EGYPTA
V Egyptě převládal tzv. Polyteismus, neboli víra ve více bohů. Egypťané měli tisíce bohů a každý z nich měl na starosti něco jiného. Úrodu, déšť, slunce, hojnost a podobné věci. Také věřili na posmrtný život, kdy po smrti musí projít labyrintem a poté předstoupit před Usirevův soud. U tohoto soudu se váží pírko naproti souzené duši. Pokud je pírko těžší, dočká se duše věčného pokoje, pokud je ale pírko lehčí než duše, čeká ji sežrání krokodýlem. Duše u takového soudu váží bůh jménem Anupew. Další bohové jsou pak Amon (často zobrazován s hlavou berana), Ptah (dárce písma), Sobek (bůh Nilu s hlavou krokodýla) a nakonec bohyně Hathor. Této bohyni se doslova přezdívá Velká božská kráva. Hathor byla původně bohyně So(e)hbet, která se živila krví, vraždila a ničila svět. Egyptská idea byla tedy taková, že Hathor se jednou za čas změní v Sehbet, zničí svět a ten pak začíná celý od začátku.
edním z bohů v Egyptě je bůh jménem Usir a je nezbytně nutný k tomu, aby vše v Egyptě fungovalo. Je bohem úrody, plodnosti a současně i bohem zemřelých. Není jedináčkem, jak byste si mohli myslet vzhledem k tomu, že si zabral ty nejdůležitější funkce a moc nad životem i smrtí lidu egyptského. Má zřejmě velmi závistivého a zakomplexovaného bratra Sutecha. Ten je vládcem chaosu a válek, čímž si vlastně vůbec nic nedokazuje, poněvadž, mysleme racionálně, moc nad jeho oběťmi má už jeho velký bratr Usir. Je tedy logické, že to Sutecha malinko štve a tak se jednoho krásného slunečného dne, kterých je v Egyptě 361 v roce, rozhodne, že Usira zabije. Uspořádá pro něj tedy pánskou jízdu a jasně tím dá najevo Usirově vtíravé manželce Eset, aby se neobtěžovala s příchodem. Bratři spolu hrají hru, která by se jednoduše dala nazvat: "Kdo se vleze do bedny?" Spočívá v tom, že Sutech na dvorci tajně stluče bednu na míru přesně svému bratrovi a když se do ní pak bratr s radostným vřískotem z vidiny vítězství nasouká, zabouchne ji, zatluče hřebíky a hodí do Nilu. Eset doma nemá očividně nic jiného na práci, než sedět u okna a vyhlížet manžela, takže si hodně rychle všimne, že tu něco nehraje. Ječmen, pšenice i len schne a povadá, zvířata umírají a lidé dostávají smrtelné nemoci v podobě bilharzózy či malárie. Mezitím, co Eset létá po Egyptě jak splašená, poněvadž celý ekonomický systém jde do háje, Usir si pluje po proudu Nilu směrem k Byblosu, majíc dotčený a lehce apatický výraz v božském obličeji. Po pár měsících, mezitím co si už Sutech navykl na pohostinnost, rozmanitost stravy a nevídané pohodlí v chrámě svého bratra, nachází Eset konečně svého manžela. Dřevěná bedna zarostla i spolu s ním do stromu na břehu řeky Nilu, odkud se dostala až do města Byblos v podobě dřevěného sloupu potřebného k výstavbě budovy. Eset prosí místní lid, aby jí sloup věnoval a slibuje, že se jim pak povede o mnoho lépe, že dostanou prémie a kdoví co ještě. Měšťané k tomu tedy svolují s rezignovanými povzdechy, protože jim už dozajista leze na nervy kvílení egyptské bohyně a taky proto, že prémie by se jim v těchto temných a nepřejících časech docela sešly, a odebírají se do lesa hledat dřevo na nový sloup. Eset se po několika hodinách úmorné práce konečně podaří vytáhnout tělo svého manžela z pečlivě zapečetěné krabice a rozhodne se jej pohřbít. Tímto řádným pohřbem bůh Usir záhadně znovu nabývá své původní síly a všemu se začíná dařit. Sutech z toho zřejmě není rovnou dvakrát nadšený, poněvadž se na jistou chvíli sám dobrovolně vzdává všech poct a blahobytu a vydává se na malý výlet za svým bratrem, aby jej vykopal a rozporcoval na osmnáct kousků. Jakmile tak učiní, s jistým sebeuspokojením se vydá zpět do svého chrámu, div že se nesrazí s Eset číhající za rohem v křoví, aby Usira znovu slepila a pohřbila tentokrát do skalní hrobky tak, že už jej nikdy nikdo nebude moci najít. I přesto má ale Sutech stále větší moc než jeho bratr a nebyla by to správná pohádka, kdyby dobro nezvítězilo nad zlem. Proto na scénu přichází Usirův syn Hor, který na jedné z egyptských hor porazí Sutecha a svým okem poté zázračně uzdraví Usira, jenž mu předá svou moc a odebere se po tolika útrpných měsících do vytouženého důchodu. Hor se pak stává vtělením faraonů a vládcem celého Egypta.
Pojmy a osobnosti:
Plinius Starší - římský válečník a filosof
Poprvé popsal od dob Egypta popsal, jak to vypadá uvnitř pyramid. Zemřel roku 79 př.n.l. při výbuchu sopky Vesuv.
Bohuslav Hasištějnský z Lobkovic - český humanistický básník a spisovatel
Vede rozmařilý život a jako první Čech se podívá do nitra pyramidy.
1799 se uskuteční Napoleonovo tažení do Egypta, kde v Egyptském městě Rosetta nalezne tzv. Rosetskou desku.
Rosettská deska - černá žulová stéla, na které je zaznamenán text ve třech různých jazycích. Písmem démotickým, řeckým a potom také hieroglyfy. Podle této stély rozluštil roku 1822 francouzský archeolog Jean-François Champollion egyptské hieroglyfy. Trvá mu to 10 - 15 let. Krátce poté umírá na tuberkulózu.
Howard Carter - britský archeolog a egyptolog
1922 objevil hrobku egyptského faraona Tutanchamona. Kopal šest let a v hrobce se skrýval největší nalezený poklad vůbec.
V Egyptě převládal tzv. Polyteismus, neboli víra ve více bohů. Egypťané měli tisíce bohů a každý z nich měl na starosti něco jiného. Úrodu, déšť, slunce, hojnost a podobné věci. Také věřili na posmrtný život, kdy po smrti musí projít labyrintem a poté předstoupit před Usirevův soud. U tohoto soudu se váží pírko naproti souzené duši. Pokud je pírko těžší, dočká se duše věčného pokoje, pokud je ale pírko lehčí než duše, čeká ji sežrání krokodýlem. Duše u takového soudu váží bůh jménem Anupew. Další bohové jsou pak Amon (často zobrazován s hlavou berana), Ptah (dárce písma), Sobek (bůh Nilu s hlavou krokodýla) a nakonec bohyně Hathor. Této bohyni se doslova přezdívá Velká božská kráva. Hathor byla původně bohyně So(e)hbet, která se živila krví, vraždila a ničila svět. Egyptská idea byla tedy taková, že Hathor se jednou za čas změní v Sehbet, zničí svět a ten pak začíná celý od začátku.
 |
| Eset zdroj: http://www.ask-aladdin.com/egypt-gods/isis.html |
"Děti, chtěly byste slyšet pohádku?" začne občas hodinu pan profesor slovy. Nu, já vám ji teď tedy převyprávím tak, jak už mám ve zvyku převyprávět pohádky.
edním z bohů v Egyptě je bůh jménem Usir a je nezbytně nutný k tomu, aby vše v Egyptě fungovalo. Je bohem úrody, plodnosti a současně i bohem zemřelých. Není jedináčkem, jak byste si mohli myslet vzhledem k tomu, že si zabral ty nejdůležitější funkce a moc nad životem i smrtí lidu egyptského. Má zřejmě velmi závistivého a zakomplexovaného bratra Sutecha. Ten je vládcem chaosu a válek, čímž si vlastně vůbec nic nedokazuje, poněvadž, mysleme racionálně, moc nad jeho oběťmi má už jeho velký bratr Usir. Je tedy logické, že to Sutecha malinko štve a tak se jednoho krásného slunečného dne, kterých je v Egyptě 361 v roce, rozhodne, že Usira zabije. Uspořádá pro něj tedy pánskou jízdu a jasně tím dá najevo Usirově vtíravé manželce Eset, aby se neobtěžovala s příchodem. Bratři spolu hrají hru, která by se jednoduše dala nazvat: "Kdo se vleze do bedny?" Spočívá v tom, že Sutech na dvorci tajně stluče bednu na míru přesně svému bratrovi a když se do ní pak bratr s radostným vřískotem z vidiny vítězství nasouká, zabouchne ji, zatluče hřebíky a hodí do Nilu. Eset doma nemá očividně nic jiného na práci, než sedět u okna a vyhlížet manžela, takže si hodně rychle všimne, že tu něco nehraje. Ječmen, pšenice i len schne a povadá, zvířata umírají a lidé dostávají smrtelné nemoci v podobě bilharzózy či malárie. Mezitím, co Eset létá po Egyptě jak splašená, poněvadž celý ekonomický systém jde do háje, Usir si pluje po proudu Nilu směrem k Byblosu, majíc dotčený a lehce apatický výraz v božském obličeji. Po pár měsících, mezitím co si už Sutech navykl na pohostinnost, rozmanitost stravy a nevídané pohodlí v chrámě svého bratra, nachází Eset konečně svého manžela. Dřevěná bedna zarostla i spolu s ním do stromu na břehu řeky Nilu, odkud se dostala až do města Byblos v podobě dřevěného sloupu potřebného k výstavbě budovy. Eset prosí místní lid, aby jí sloup věnoval a slibuje, že se jim pak povede o mnoho lépe, že dostanou prémie a kdoví co ještě. Měšťané k tomu tedy svolují s rezignovanými povzdechy, protože jim už dozajista leze na nervy kvílení egyptské bohyně a taky proto, že prémie by se jim v těchto temných a nepřejících časech docela sešly, a odebírají se do lesa hledat dřevo na nový sloup. Eset se po několika hodinách úmorné práce konečně podaří vytáhnout tělo svého manžela z pečlivě zapečetěné krabice a rozhodne se jej pohřbít. Tímto řádným pohřbem bůh Usir záhadně znovu nabývá své původní síly a všemu se začíná dařit. Sutech z toho zřejmě není rovnou dvakrát nadšený, poněvadž se na jistou chvíli sám dobrovolně vzdává všech poct a blahobytu a vydává se na malý výlet za svým bratrem, aby jej vykopal a rozporcoval na osmnáct kousků. Jakmile tak učiní, s jistým sebeuspokojením se vydá zpět do svého chrámu, div že se nesrazí s Eset číhající za rohem v křoví, aby Usira znovu slepila a pohřbila tentokrát do skalní hrobky tak, že už jej nikdy nikdo nebude moci najít. I přesto má ale Sutech stále větší moc než jeho bratr a nebyla by to správná pohádka, kdyby dobro nezvítězilo nad zlem. Proto na scénu přichází Usirův syn Hor, který na jedné z egyptských hor porazí Sutecha a svým okem poté zázračně uzdraví Usira, jenž mu předá svou moc a odebere se po tolika útrpných měsících do vytouženého důchodu. Hor se pak stává vtělením faraonů a vládcem celého Egypta.Pojmy a osobnosti:
Plinius Starší - římský válečník a filosof
Poprvé popsal od dob Egypta popsal, jak to vypadá uvnitř pyramid. Zemřel roku 79 př.n.l. při výbuchu sopky Vesuv.
Bohuslav Hasištějnský z Lobkovic - český humanistický básník a spisovatel
Vede rozmařilý život a jako první Čech se podívá do nitra pyramidy.
1799 se uskuteční Napoleonovo tažení do Egypta, kde v Egyptském městě Rosetta nalezne tzv. Rosetskou desku.
Rosettská deska - černá žulová stéla, na které je zaznamenán text ve třech různých jazycích. Písmem démotickým, řeckým a potom také hieroglyfy. Podle této stély rozluštil roku 1822 francouzský archeolog Jean-François Champollion egyptské hieroglyfy. Trvá mu to 10 - 15 let. Krátce poté umírá na tuberkulózu.
Howard Carter - britský archeolog a egyptolog
1922 objevil hrobku egyptského faraona Tutanchamona. Kopal šest let a v hrobce se skrýval největší nalezený poklad vůbec.
 |
| Rosetská deska zdroj: http://img10.rajce.idnes.cz/d1002/8/8175/8175191_5e71c57b484f91a0bd6a9167f43abdbf/images/P1100479.jpg |
0 komentářů:
Okomentovat