STŘEDNÍ ŘÍŠE
Období balzamování, neboli mumifikace. Egypťané hledali způsob, jak uchovat mrtvé tělo člověka, či zvířete dlouho neporušené a tohle bylo řešení. Střední říše začíná vládou 11. dynastie. Prvním faraonem této dynastie byl Mentuhotep I. Zaniká město Menofer a staví se Veset. Již se nestaví pyramidy, ale skalní hrobky, které jsou nenápadné, aby je nikdo nenašel. Je to tak kvůli častému vykrádání pyramid. Kněží přenesli mumie starých faraonů do těchto hrobek, aby zloději nezničili i samotná těla. Na začátku roku pan profesor myslím říkal, že v některých případech dokonce zabili ty, co těla faraonů do skalní hrobky ukryli, aby o místě nevěděl vůbec nikdo. To ale fakt nevím. Každopádně jediná známá nevykradená pyramida je ta Tutnchamonova. Nebyl to nijak významný faraon a i poměrně brzy umřel. Vezměte si, že i v jeho malé "pyramidce" byly hromady zlata. Kolik asi muselo být v Cheopsově, nebo v Džoserově pyramidě? Roku 1750 př.n.l. zaniká Střední říše v důsledku neúspěšné války proti kočovníkům z pouště, což byli ti lidé, co je pár let zpátky vyhnal Chamurappi z Babylonie. Egypťané je nazývají Hyksósové a tito kočovníci porážejí Egypťany s bronzovými meči a koňmi, které místní obyvatelé v jejich zemi dosud neviděli. Hyksósové se poegyptští, přijímají jejich kulturu i náboženství. Jediné město, které dokázalo útokům kočovníků odolat byl Veset. Všichni Egypťané i nadále věří, že Veset dokáže Hyksósy ze země vyhnat. Hyksóským hlavním městem se stává Ictowei. Roku 1550 př.n.l. se uskuteční vzpoura původních faraonů, kteří se do té doby ukrývali ve Vesetu a povede se jim Hyksósy z Egypta vyhnat. Faraon Ahmose poté znovu sjednotí národ Egypta a zakládá Novou říši.
NOVÁ ŘÍŠE
Thutmose I. buduje největší říši té doby. Je to velký válečník, jenž vede války na východ i na sever Libye a několikrát dokonce porazí Asyřany. Hatšepsut, dcera Thutmose I. byla první reálně vládnoucí ženou v Egyptě. Chrám královny Hatšepsut byl částečně zapuštěn do skály, dodnes leží v Karnaku poblíž Nilu. Jména faraonů se psala do rámečků, kterým se říkalo kartuše, aby lidé v době pozdní věděli, kdo v Egyptě vládl.
Amenhotep III. buduje chrámové komplexy jako například Luxor, nebo Memnonovy kolosy. Svými stavbami rozšiřuje také Karnak. Memnonovy kolosy, kterým se přezdívá "zpívající kolos", jsou dvě sochy zpodobňující jednu a tutéž osobu Amenhotepa III. Dříve to nejspíše byly průčelní sochy k nějakému chrámu, který už zde nestojí. Má syna Amenhotepa IV.
Amenhotep IV., jemuž se říká také kacířský král, musí řešit konflikty s vrstvou kněžích. Kněží mají v té době v Egyptě obrovskou moc, prakticky vládnou místo panovníka a dělají si, co chtějí. Lidé Egypta poprvé uznávají jediného boha, boha Amona. Amenhotep jej tedy ruší a s ním i všechny bohy původní a zavádí nového boha Atona, jehož knězem je on sám, tudíž jako faraon už žádné kněží potřebovat nebude. Dokonce se z Amenhotepa přejmenuje na Achnatona. Tento bůh se ale neujme. Píše také oslavnou báseň na boha Atona, Hymnus na slunce. Buduje nové město Achetaton (Atonův obzor), do kterého se uchylují všichni vzdělaní lidé. Kněží jsou ale proti němu a poté, co Achnaton umírá, jsou další panovníci jen loutkami v rukách kněží. Nastává likvidace vzpomínek na Achnatona, kněží mažou nápisy na stěnách a všechny záznamy o něm. Zkrátka jej chtějí vymazat z historie Egypta. Zřejmě ale neúspěšně, když tu teď o něm čtete. Jediný syn Achnatona, jehož měl s manželkou a královnou Nefertiti, byl Tutanchaton. Tutanchaton se později nechal přejmenovat na Tutanchamona. Vládl jen krátce a zemřel velmi mladý. V Tutanchamonově hrobce je nalezen největší poklad dějin. Ale to pouze z toho důvodu, že zlato z ostatních pyramid bylo buď vykradeno, nebo v pozdějších dobách roztaveno na mince.
Ramses II. vládl 50 - 60 let. Byl velkým propagátorem a politikem. Tvrdí lidem, že vyhrál bitvy, ačkoliv to není pravda. Pochopil to, co provozují i politici v dnešní době. A to, že důležitá je propagace a reklama, aby se mu zvedla prestiž mezi lidem. Bojoval také v bitvě u Kadeše, o které si více povíme později.
Zánik Nové říše kvůli štěpení státu, v Egyptě působí něco kolem patnácti faraonů, kteří tvrdí, že jsou vládci celého Egypta. Proběhnou tři přechodná období.
900 př.n.l. Egypt ovládne Šešonk, který není ani Egypťan. I přesto se mu ale povede ovládnout celý stát.
800 př.n.l. se Nubie osamostatní od Egypta, vytvoří si vlastní stát a dobyje Egypt.
700 př.n.l. vládne v Egyptě černošský faraon Šabako, který začíná znovu stavět pyramidy. Pro sebe, své koně a nakonec i pro své manželky. To je fakt, pěkný. Teď mám chuť být feministka, nebo chlap.
650 př.n.l. je Egypt dobyt a částečně zlikvidován Asýrií. Konají se popravy, ničení měst a lidé se zotročují.
Období balzamování, neboli mumifikace. Egypťané hledali způsob, jak uchovat mrtvé tělo člověka, či zvířete dlouho neporušené a tohle bylo řešení. Střední říše začíná vládou 11. dynastie. Prvním faraonem této dynastie byl Mentuhotep I. Zaniká město Menofer a staví se Veset. Již se nestaví pyramidy, ale skalní hrobky, které jsou nenápadné, aby je nikdo nenašel. Je to tak kvůli častému vykrádání pyramid. Kněží přenesli mumie starých faraonů do těchto hrobek, aby zloději nezničili i samotná těla. Na začátku roku pan profesor myslím říkal, že v některých případech dokonce zabili ty, co těla faraonů do skalní hrobky ukryli, aby o místě nevěděl vůbec nikdo. To ale fakt nevím. Každopádně jediná známá nevykradená pyramida je ta Tutnchamonova. Nebyl to nijak významný faraon a i poměrně brzy umřel. Vezměte si, že i v jeho malé "pyramidce" byly hromady zlata. Kolik asi muselo být v Cheopsově, nebo v Džoserově pyramidě? Roku 1750 př.n.l. zaniká Střední říše v důsledku neúspěšné války proti kočovníkům z pouště, což byli ti lidé, co je pár let zpátky vyhnal Chamurappi z Babylonie. Egypťané je nazývají Hyksósové a tito kočovníci porážejí Egypťany s bronzovými meči a koňmi, které místní obyvatelé v jejich zemi dosud neviděli. Hyksósové se poegyptští, přijímají jejich kulturu i náboženství. Jediné město, které dokázalo útokům kočovníků odolat byl Veset. Všichni Egypťané i nadále věří, že Veset dokáže Hyksósy ze země vyhnat. Hyksóským hlavním městem se stává Ictowei. Roku 1550 př.n.l. se uskuteční vzpoura původních faraonů, kteří se do té doby ukrývali ve Vesetu a povede se jim Hyksósy z Egypta vyhnat. Faraon Ahmose poté znovu sjednotí národ Egypta a zakládá Novou říši.
NOVÁ ŘÍŠE
Thutmose I. buduje největší říši té doby. Je to velký válečník, jenž vede války na východ i na sever Libye a několikrát dokonce porazí Asyřany. Hatšepsut, dcera Thutmose I. byla první reálně vládnoucí ženou v Egyptě. Chrám královny Hatšepsut byl částečně zapuštěn do skály, dodnes leží v Karnaku poblíž Nilu. Jména faraonů se psala do rámečků, kterým se říkalo kartuše, aby lidé v době pozdní věděli, kdo v Egyptě vládl.
Amenhotep III. buduje chrámové komplexy jako například Luxor, nebo Memnonovy kolosy. Svými stavbami rozšiřuje také Karnak. Memnonovy kolosy, kterým se přezdívá "zpívající kolos", jsou dvě sochy zpodobňující jednu a tutéž osobu Amenhotepa III. Dříve to nejspíše byly průčelní sochy k nějakému chrámu, který už zde nestojí. Má syna Amenhotepa IV.
Amenhotep IV., jemuž se říká také kacířský král, musí řešit konflikty s vrstvou kněžích. Kněží mají v té době v Egyptě obrovskou moc, prakticky vládnou místo panovníka a dělají si, co chtějí. Lidé Egypta poprvé uznávají jediného boha, boha Amona. Amenhotep jej tedy ruší a s ním i všechny bohy původní a zavádí nového boha Atona, jehož knězem je on sám, tudíž jako faraon už žádné kněží potřebovat nebude. Dokonce se z Amenhotepa přejmenuje na Achnatona. Tento bůh se ale neujme. Píše také oslavnou báseň na boha Atona, Hymnus na slunce. Buduje nové město Achetaton (Atonův obzor), do kterého se uchylují všichni vzdělaní lidé. Kněží jsou ale proti němu a poté, co Achnaton umírá, jsou další panovníci jen loutkami v rukách kněží. Nastává likvidace vzpomínek na Achnatona, kněží mažou nápisy na stěnách a všechny záznamy o něm. Zkrátka jej chtějí vymazat z historie Egypta. Zřejmě ale neúspěšně, když tu teď o něm čtete. Jediný syn Achnatona, jehož měl s manželkou a královnou Nefertiti, byl Tutanchaton. Tutanchaton se později nechal přejmenovat na Tutanchamona. Vládl jen krátce a zemřel velmi mladý. V Tutanchamonově hrobce je nalezen největší poklad dějin. Ale to pouze z toho důvodu, že zlato z ostatních pyramid bylo buď vykradeno, nebo v pozdějších dobách roztaveno na mince.
Ramses II. vládl 50 - 60 let. Byl velkým propagátorem a politikem. Tvrdí lidem, že vyhrál bitvy, ačkoliv to není pravda. Pochopil to, co provozují i politici v dnešní době. A to, že důležitá je propagace a reklama, aby se mu zvedla prestiž mezi lidem. Bojoval také v bitvě u Kadeše, o které si více povíme později.
Zánik Nové říše kvůli štěpení státu, v Egyptě působí něco kolem patnácti faraonů, kteří tvrdí, že jsou vládci celého Egypta. Proběhnou tři přechodná období.
900 př.n.l. Egypt ovládne Šešonk, který není ani Egypťan. I přesto se mu ale povede ovládnout celý stát.
800 př.n.l. se Nubie osamostatní od Egypta, vytvoří si vlastní stát a dobyje Egypt.
700 př.n.l. vládne v Egyptě černošský faraon Šabako, který začíná znovu stavět pyramidy. Pro sebe, své koně a nakonec i pro své manželky. To je fakt, pěkný. Teď mám chuť být feministka, nebo chlap.
650 př.n.l. je Egypt dobyt a částečně zlikvidován Asýrií. Konají se popravy, ničení měst a lidé se zotročují.
 |
| Memnonovy kolosy zdroj: http://egypt.svetadily.cz/userfiles/image/clanky/egypt/memnonovy-kolosy-3(1).jpg |
 |
| chrám královny Hatšepsut zdroj: http://www.minutex.cz/bin/userfiles/image/staty/egypt/theby-chram-hatsepsut-velka.jpg |
